Amateur Feeder Team    VYDRA

Úvodní stránka         Členové teamu        Oblíbené revíry         O feederech         Příhody a recenze         "Nej" úlovky AFTV

Obrázková galerie         Výsledkové Listiny        Závody       O našich prutech        Další odkazy        Rybářský obchod

Stránka       Příhody a recenze

Životní rybářské hody

     Přiblížilo se datum 1.května 2003 a přede mnou se rýsovala vidina zahájení rybářské sezony na rybnících, odstavných ramenech, retenčních nádržích a podobných lokalitách, kde je zkrácen všeobecný zákaz lovu.

    Den předtím se však jako každoročně slavilo upalování čarodějnic a po svém pozdním návratu kolen 1 hodiny noční, jsem pomalu začal ztrácet chuť podniknout onen výjezd. Ten večer se navíc ukázalo, že všichni členové Amateur Feeder teamu Vydra  (www.sweb.cz/AFTV) (kromě mojí maličkosti) se plánovaného tréninku nezúčastní. Standa byl opět v práci, Myšák odmítal vstávat s poznámkou:"Na zahájení stejně bere ho..." a Martin se zúčastnil raději s jistou slečnou výročního jarmarku konaného v Benešově. I přes svou lenost jsem v pozdních hodinách zvedl telefonní sluchátko, zavolal jednomu z našich příznivců - Martinu Prudkému (účastnil se Radotínského poháru, kde nám pomáhal s organizací). Ten samozřejmě též plánoval útok na rybí druh, prý leštil feedera 2 hodiny, až se v něm viděl.... (ha) Sraz akce ušité doslova horkou jehlou, byl naplánován na třičtvrtě na pět. Jelikož jsme se rozhodli strávit dopoledne na Zámeckém rybníku Konopiště, kde se loví od 5 do 14 hod. a zakupují se zde místenky (120,-Kč/den). 

    Ve čtyři patnáct se ozval budík:"Tý,tý,tý...!" Zamačkávám "spoušť" a házím ho obloukem do kouta. "Nekřesťanská hodina,"říkám si. Jenže slib je slib a tak se pomalu oblékám, naopak již rychle se nasnídám (čas tlačí) a už sedlám své kolo - protože je to jen 3 km a ekologie si trošku pozornosti zaslouží. Ve stanovený čas již na mě čeká Martin před domem, také na kole. "ABFAHRT!!!" Ještě za tmy dorážíme k rybníku a zakupujeme lístek. Protože pro nás studenty jde o nemalý obnos, dáváme každý polovinu a lovíme na 1 prut. Ono když žerou, stačí pohodlně 1 klacek, v případě feederu to platí dvojnásob. Martin již navazuje, ale já vytahuji z objemného batohu kyblík a potřebné ingredience k výrobě krmení. Řekl jsem si tehdy, že když to zvládnou Martin či Standa, proč bych i já nemohl namíchat krmení, na které se sjede vše živé z okolí. Smíchal jsem předem připravenou suchou směs, trošku dochucuji a okolím se rozvinula omamující vůně posilovače. Ředím vodou, dokud nevznikne správná konzistence. Tak a je to, jsem spokojen. "Stačil by šrot," slyším za zády. Otáčím se a spatřuji, že Martin má již nahozeno a právě se kochá pohledem na mé zápolení se směsí. Nevěnuji tomu pozornost a posílám do vody ručně asi dva litry směsi v koulích velikosti pomeranče. Utřu si ruce a začínám sestavovat udici. Krmítko není třeba, chytáme cca 7 m od břehu a voda je stojatá.

    Instaluji koncovou montáž s dvojnávazcem. V tu chvíli Martin právě zapřáhl prvního cejna. Já zatím bojuji s prvním návazcem a Martin již zdolává dalšího. Když dokončuji, třetí kus je na břehu. Cejni nejsou klasičtí skaláci, nýbrž trošku křížení s cejnem velkým, ale znaky cejnka převažují. Můj kolega si začíná zoufat, že takhle je to pokaždé: "Samý lopatky, ale káčko ani jedno."Dávám mu za pravdu, protože vím, že tuto lokalitu již navštěvuje asi 5 let tak 7x ročně a kapra zde opravdu ještě neulovil. Z tohoto důvodu jsem postavil kaprové krmení. Leč konopišťští nenažraní cejni se dají zlákat na vše. Pokusil jsem se dodat svému společníkovi naději, tak došlo na vyhlášení závodu o největší počet ryb. Jeho poznámce, že mne roznese na kopytech jsem se jen lehce pousmál - však ono se uvidí.

    Krmení bylo opravdu bezvadné a hlavně začalo účinkovat během okamžiku a nejenom na cejnky, jelikož se zachvěla špička mého fídráčka a po chvilce byl kapřík , asi 30 cm, vyloven podběrákem a následně mu byla vrácena svoboda. Foukal silný vítr, tudíž jedinou možností bylo sklopit špice úplně k hladině, na které se vytvářely nemalé vlny. Sedmigramová olova na našich udicích však nedovolila rozbouřenému živlu dělat na našich vlascích pytle. Při pohledu na přibližně 20 m od nás sedícího předsedu MO s ještě jedním pánem nás hřálo u srdce. Oni s kaprovými pruty a čihátky houpajícími se ve větru neměli valnou šanci na úspěch. A protože nám v hlavách stále tepala vzpomínka na náš zamítnutý návrh na konání feederových závodů, těšilo nás to. Přikrmil jsem a během dalších pěti minut vytáhl další dva kapříky, navlas stejné, jako onen předchozí šohaj. Martin uprosil jednoho cejna a skóre bylo rázem 4:3 pro něj. Záběry na čtvrthodinu ustaly, rybí osazenstvo nejspíše snídalo (naše krmení).  

    Poté nastal koncert, v němž jsme byli hlavními dirigenty. Kus za kusem, vesměs cejni, byli táhnuti neznámou silou ke břehu, kde jim byl vyproštěn cizí předmět z tlamičky a putovali zpátky na svobodu. Já zdolal dokonce "dvoják" (dva cejny najednou). Název závodu zněl AFTV versus Labe team. AFTV vedlo v tuto část 14:12. Zdolávám další kus: "A hele, tož to je červenopeřica!" (V rybářské hantýrce perlín ostrobřichý). Martin kontruje dvěma perlíny a jedním cejnem velkým. Souboj pokračuje a další "skaláci" stepují svůj podivný tanec na vodní hladině. Vedle sedící předseda právě zdolává podle našeho názoru svou první rybu. Kapříka bez zábran zvedne prutem opatřeným evidentně pevným vlascem (taková lana bych zakázal...) a položí ho do trávy. Ale to už se můj feeder hlásí o slovo a přitahuji opět kapříka. LABE team bojuje s pěkným cejnem. Mezi osmou a devátou hodinou přichází největší koncentrace záběrů. Martin "dvojáka", já další dva kapry.  Omezujeme ještě více krmení, vlastně přestáváme krmit docela, jelikož cejní záběry pomalu ustávají a přícházejí kapří. Vytahuji z batohu rohlík a svačím. Kolega soupeř následuje mého příkladu a trunčí z lahve čaj s rumem. 

    Z rozjímání při pohledu na 2 mladá cyklistky mě vytrhuje cvrkot brzdy. Ještěže chytám s povolenou brzdou, jinak se tato epizoda mohla stát rybářovou noční můrou s prutem uhánějícím po vodní hladině. Bojuje statečně, ale já mám kvalitní , byť jemné náčiní a odporuji jeho touze s vidinou blízké vázky. Po 10 minutách souboje končí v síťce podběráku, a už lapá na břehu svými masitými ústy po dechu. Martin zručně vyprošťuje obústkem háček a metr ukazuje rovných 50 cm. Už už se jej chystám stejně jako všechny předešlé úlovky vrátit zpět do vody, když mi Martin mává před nosem paragonem s trojmístnou cifrou. "Když drancujou jiný, proč bysme si za ty těžký prachy taky něco nevzali? Já navíc slíbil, že dneska ho určitě přivezu." Dávám mu za pravdu a vkládám rybu do vezírku. Zástupce LABE teamu na mě po chvilce hledí trošku nevraživě. Nejspíše proto, že mám právě sedmého kapra a on ani jednoho. Zato zdolává dalšího cejna. Vysloužil si u mne za svůj výkon přezdívku "cejnobijec".Slova, jimiž mne počastoval, raději zveřejňovat nebudu, papír by se musel při těchto výrocích červenat.

    Ale poté, přesně v 9,00 to přišlo. Klasický záběr ťuk,ťuk a souboj začíná. Martin si to opravdu užívá, chvíli rybu vodí a po několika výpadech končí v podběráku. 41 cm. Můj spokojený kolega se usmívá jak měsíček na hnůj a jako svátost pouští kapra do vody. Rybí záběry neustávaly, a tak jsme docela zapomněli na závod a počali sčítat vše dohromady. Mně dokonce náhodou zabral i malý bolen. V poledne se naše skóre ustálilo na: 56 skaláků, 5 plotic, 7 perlínů. 6 cejnů velkých, 1bolen a 13 kaprů (z toho já 12). Největší měli 51, 50, 48, 42, 42 a 41 cm. Ostatní kolem 32 cm. Po tomto výčtu přišel na mém prutu pomalý, takřka neznatelný záběr. Zásek seděl a po dnes již rutinním boji se po chvilce na břehu plácá kapr 49 cm. Přiblížila se hodina H hlásající ukončení lovu, situace,Martin a ekonomická stránka přemohly mou zásadu "chyť a pusť" - občas si člověk musí pochutnat..... Doma Martin sportovně přiznal kapří skóre 13:1 a oba vyslanci rybí říše skončili tentýž večer na pánvi - každý však v jiné domácnosti.

            Co říci závěrem? Snad jen, že v přepočtu můj úlovek dosahoval asi 31 kg, což činí za jedno dopoledne snad můj životní rekord. Pokud se někdy vypravíte na tuto lokalitu, pamatujte, že v krmení je základ (!!!) a jako nástraha postačí obyčejná kolínka, vařené brambory či červi.

Za Amateur Feeder Team Vydra Charles

 O feederech        Rybářský obchod        Další odkazy        Listiny        Závody