Amateur Feeder Team    VYDRA

Úvodní stránka         Členové teamu        Oblíbené revíry         O feederech         Příhody a recenze         "Nej" úlovky AFTV

Obrázková galerie         Výsledkové Listiny        Závody       O našich prutech        Další odkazy        Rybářský obchod

Stránka     Příhody a recenze

Mistrovství ČR ve feederu - očima soutěžícího

    Celý rok jsem se těšil, že bude soutěž ve feederu, které bych se zúčastnil. S klukama jsme chodili "trénovat" a posedávat k vodě. Když jsem uviděl na internetu závody dne 25.10.2003 a to rovnou II. neoficiální mistrovství ČR v LRU - feeder, nebylo co řešit. Vzal jsem si dovolenou a začal připravovat. Protože se počítala hmotnost ryby, vsadil jsem vše na cejna s drobnou rybou. Podle toho bylo namícháno a sestaveno krmení a provedena sestava udice. Samotný základ krmení jsem trochu ochutil posilovačem, přidal nějakou tu svoji ingredienci a celkově smíchal den předem, ať se celkově proleží a provoní. Celková barva byla světlá - nažloutlá.

    Závodník mohl použít dva pruty s nejvíce dvěma jednoháčky. Na druhý bych mohl dát něco těžšího a většího a poslat jej dál, třeba by přišel nějaký kapřík, napadlo mne. Druhý feederáček jsem osadil 0,12mm silným vlascem a jako návazec byl zvolen vlasec 0,08mm s háčky Marutto č. 16 a 12. Voda byla tekoucí s proměnlivou hloubkou - Vltava 4 Klecánky. Po úvaze vyhrálo trojúhelníkové krmítko o hmotnosti 5g, jako náhradní 10g obdélníkové - podle síly proudu.

    Jelikož už voda byla ochlazena, nedalo se počítat s nějakou navýšenou aktivitou ryb, i když... Během podzimního chytání a mírného trénování, se mi jako nástraha nejlépe osvědčila pařená houska či veka, žížalky, červíky a kolínka. Tam to bude stejné, řekl jsem si a tak byl rychlý výběr z nástrah. V batohu jsem měl uloženu foukanou pšenici několika příchutí, stejně jako velmi osvědčené rohlíkové boilies, taktéž s několika esencemi.

    Horečnaté přípravy vrcholily a brzo ráno jsme s klukama  vyrazili na závody. Byli jsme čtyři, tak jsme jeli jako dva teamy a to ve složení Michal Hlaváček a Ondra Novotný - nejmladší účastník závodu  (13 let) jako AFTV 2 a Standa Váňa s Mírou Vašíčkem jako AFTV 1. Karel Hlaváček se do chytání nějak nehrnul, nakonec dělal hlavního rozhodčího k rukám p.Horkého, který závod garantoval. Cestou ještě probíhala diskuse o taktice lovu a krmení, co a jak zkusíme a jak se do toho pořádně obujeme...

    Po příjezdu, ještě ve tmě, jsme brzy zjistili, že se závodů zúčastní okolo 60 lidí. Celkově a suma sumárum, bylo nás tam 69 - 15 teamů a 9 jednotlivců. Vylosování čísel byla chvilka, proslov a upřesnění pravidel a byla odpísknuta příprava. Vzduchem se nesla vůně všelijakých druhů namíchaných směsí a na břeh se začínal zdobit různými pruty, podběráky, vezírky a atd.

    Zasedl jsem do sektoru (cca 12m dlouhým) s číslem 23. Protože Karel nechytal, půjčil mi svůj klacek, který je o trochu delší, než můj a tak byl osazen 0,16mm vlasce, nejtvrdší špičkou (má jenom dvě), průběžným olůvkem placatého tvaru a jedním háčkem. Svůj klacek jsem vybavil středně tvrdou laminátovou špičkou (mám špičky tři) a výše zmíněnou sestavou. Břeh byl porostlý různými druhy trav okolo jednoho metru a asi tak metr a půl v převýšení o proti hladině. Vítr docela foukal a ještě studený, brrrr fuj tajbl. Pruty jsem tedy dal proti proudu, přímo i proti větru, do kterého jsem čučel, a v porostu špičky schoval do upravené díry, takže jsem je tak trochu schoval před větrem. Jenže mně byla pěkná zima a do toho ten vítr...

    Napojen a mírně zahřát druhou snídaní jsem pět minut před začátkem prvého soutěžního kola zakrmoval. Takticky jsem chvilku počkal, kam budou házet sousedé a tak nějak "domorodci"  a pak začal vrhat připravené koule do vody. Šířka toku byla tak 100 - 150m, hloubka proměnlivá od 1m do nějakých moc metrů. Koule dopadaly, tak do třetiny šíře. Musel jsem taky zakrmit dál, abych si přilákal zmatené rybky. Nějaké koule jsem ještě poslal pár metrů před sebe, pěkně proti proudu, ať se hezky usadí tam, kam potřebuji a udělal si tak cestu z uvolňujícího se krmení.

    Vzduchem zasvištěly zvuky nahazujících prutů a mistrovství bylo odstartováno. Chvíle napětí, oči lítaly všude možně a všichni čekali, kdo bude ten první, který bude mít zaseknutou rybu. Netrvalo dlouho a na břehu se začaly sem tam ukazovat úlovky, většinou šlo o plotice a docela pěkné. No a jak to bývá, mě se ryby vyhýbaly. Tak jsem začal zkoušet různé nástrahy, házet tam a pak zase jinam, zkrátil jsem návazce, vyměnil háčky, pak jsem zase protáhl návazce a celkově převázal sestavu, ale nic. Vytáhl jsem trumf, jak jsem si myslel a posadil žížaly na Karlův prut a poslal je pěkně daleko. Skoro hodinu jsem je tam nechal a bez záběru, správně. Tak jsem vzal rohlíkové boilies - scopex, které dlouho vydrží a které si nemohu vynachválit, protože jsem si úžasně zachytal, kam jsem přišel a hodil jej do vody. Vedle proutek střídal vše, co jsem měl a taky nic.

    První kolo pro mne skončilo bez ryby, stejně jako pro většinu závodníků. Při rotaci míst a zahřívání a pojídání poledního jídla, byl Michal jediný, který z nás něco chytil - kapra. Na druhé kolo závodu jsem byl více na hloubce, aspoň jsem si to myslel. Trochu jsem poupravil krmení, přidal trochu posilovače a zabarvil jej dohněda pomocí hlíny s přidáním ještě dalších směsí. Trochu se oteplilo, asi tak o dva stupně, ale vítr stále foukal. Počasí spíše na pouštění draků...

    Z okoukané techniky jsem trochu změnil způsob lovu a dal si špičku prutu, se kterým jsem chytal blíž ke břehu, trochu výš. Ale bez záběru. Dal jsem housku a kolínka a zkoušel vzdálenosti. Kolínka vyměnil za červa a a náhle záběr. Tedy spíše popotáhnutí. Rychlá ruka sjela k držadlu prutu, vyčkání na další zachvění prutu, srdce tlouklo, jen vyskočit. Ohnutí špičky, následoval zásek a hmm, nic. Doplnil krmítko směsí, dal housku a poslal do stejného místa. Vypnutí vlasce a hypnotizování špičky. Sekl jsem ještě jednou a také bez kontaktu s rybou. Po delší beznaději jsem Karlův prut, který se stále koupal kdesi nedaleko poloviny toku, přehodil opět s boilies kousek před sebe. Olovo dopadlo na dno, špička se narovnala, prut pokládám do vidliček a šahám po kličce, abych vypnut vlasec a náhle prudké ohnutí špičky s chvěním. Hned jsem zasekl a hle, prut ohnutý, brzda se nepravidelně protáčela. Mám konečně rybu, blesklo mi hlavou a nevypadá to špatně. Brzda ještě trochu proklouzla a pak už jen odpor v ohnutém prutu. Hbitě jsem přendal podběrák na nohu, síťku do vody, abych se mohl soustředit jen na zdolávání. Přitáhnu prut, namotám, cítím, jak ryba bojuje. Náhle jen odpor bez cukání a boje. Přitáhnu prut k hrudníku, ještě jednou, pomalu s citem a pink. Rovný prut a prověšený vlasec bez žádného odporu. Máš rybu, Stando?, ptal se soused vedle a když viděl prut, jen dodal: Už nemáš.

    "Je tu dost vázek a nějaký převis. Už jsem párkrát zůstal někde zaseknutý, přidal na vysvětlenou. Převázal jsem proutek, ale už jen na jednoháček s průběžným 5g olůvkem. Nandal jsem červíky, jednoho bílého, vedle hnědou a červenou kuklu a  zase bílého a hodil kousek před sebe, do zakrmovaného místa. Netrvalo dlouho a záběr. A další. Záseky do prázdna mne donutily změnit tvar a velikost háčku - menší. Dal jsem opět mix červů a zase záběry. Do konce kola a tedy i celého závodu zbývalo necelých 30 minut. Nervozita stoupala a tím i netrpělivost. Záběry jsem ještě nějaké měl, ale byly rychlé a krátké, takže se nedaly pořádně seknout. Měnil jsem množství červů, zkoušel všechno možné i nemožné s oběma pruty. Zvukový signál ukončil II. neoficiální mistrovství ČR ve feederu LRU nas Vltavě 4 - Klecánky.

    Můj bodovací list obsahoval dvě nuly, za to pěkně velké :-)   Ale zkušeností jsme si všichni odnesli dost a dost. Kluci už nic nechytli a tak se AFTV 2 - Michal s Ondrou umístnili na 6 místě v teamech a porazili AFTV 1 - Standu s Mírou, kteří se dělí s mnoha o 16 - 30 místo. Michal mě vlastně porazil dvakrát, protože vždy, když někam jedeme, tak mne nemůže porazit a v těchto závodech mi to "ukázal".

    Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci a průběhu závodu.

Za Amateur Feeder Team Vydra -  Standa Váňa