Amateur Feeder Team    VYDRA

Úvodní stránka         Členové teamu        Oblíbené revíry         O feederech         Příhody a recenze         "Nej" úlovky AFTV

Obrázková galerie         Výsledkové Listiny        Závody       O našich prutech        Další odkazy        Rybářský obchod

Stránka     Příhody a recenze

Jak jsem „vychytal“ sele

aneb parodie na rybářské závody

Jednoho krásného podzimního odpoledne mi bratr Michal ukázal noviny s inzerátem informujícím o konání závodů na rybníku Valcha u Borovnice.Slovo dalo slovo a 28.10.2003 ráno jsme vyrazili z Benešova vstříc další nové zkušenosti a možná i konečně nějakému tomu vítězství. Jelikož Myšák skončil na mistrovství republiky ve feederu na 6. místě, měl před odjezdem opravdu vysoké ambice. Vsadil na kaprové krmení a feeder, kdežto já se rozhodl lovit na plavanou a použít krmení na bílou rybu.

 Kolem osmé hodiny nás náš automobil dopravil natěšené na místo určení. První pohled na lokalitu mě opravdu doslova zmrazil. Rybník brázdily dva „ledoborce“ v podobě výletních šlapadel. Hladina byla pokryta asi dvoucentimetrovou vrstvou ledu a snaživí pořadatelé dávali do prorážení opravdu veškeré úsilí, ale i přes jejich heroldské počínání se nezdálo, že se závody uskuteční. Již od časných ranních hodin však svítilo sluníčko, takže se nakonec rozhodčí usnesli, že: „Všechny fleky jsou bojeschopný,“ a nechali nás postupně vylosovat lovná místa. Stanovišť bylo celkem 70, kdežto závodníků kolem 40 (tuším, že 39). Já vytáhl číslo 17, Myšák vylosoval 24. Jak neskutečně se dvě místa tak blízko od sebe vzdálená mohla lišit, si snad ani nedovedete představit. Bylo kolem 0°C a sedmnáctka se nacházela ve stínu stromů, kry rozbité šlapadly se pomalu přibližovaly a postupně opět zamrzaly v souvislou vrstvu ledu. Čtyřiadvacítka byla na sluníčku (samozřejmě s daleko slabší vrstvou ledu). Navíc bylo místo rozmrzlé cca do vzdálenosti 20 metrů. Vybalení náčiní z auta zabralo jen okamžik a já s vidinou „že to snad půjde“ ozdobil svá záda menší plachtou hlásající nápis AMATEUR FEEDER TEAM VYDRA a čtyři jeho členy.

Usadil jsem se tedy na své místo, navlhčil předem připravenou směs a zakrmil do vzniklého okna 1x1 m. Plavačkový prut jsem uschoval, protože díra se nacházela sedm metrů od břehu a navázal tedy raději bič. Při straně, na které jsem se snažil ulovit alespoň jednu rybku, spadal břeh do vody opravdu pozvolna, tudíž v místě, kde se vznášel můj spláveček, byla hloubka tak půl metru. Na cestě za mnou se díky plachtě přišpendlené na mých zádech objevil malý hlouček okounějících. Zpočátku jsem zaslechl něco o machrovi, co má na to sele, ale po chvilce pozorování mého bezradného počínání a sakrování se raději rozhodli opustit bojiště, než přijdou k újmě na zdraví či na cti. Okolní závodníci začali pomalu vzdávat veškeré úsilí, já však stále vytrvale bičoval vodu. Někteří lovící nechali nahozený prut a odebrali se k místnímu posezení, kde si dávali guláš, který byl v ceně startovného (150,-). Jejich provinění proti rybářskému řádu nikdo nepotrestal, protože rozhodčí zmizeli neznámo kam. Důvodem nejspíše byly hlasité protesty závodníků ohledně regulérnosti závodu, někde dokonce byla řeč o vracení vstupného. Oba břehy rybníka si stěžovaly: „Tady je to samej led. Úplně k h…. A ty druhý naproti to maj určitě lepší! Tomuhle říkaj regulérnost?“ Samozřejmě pořadatelům nic nezazlívám. Celé to bylo dobře připraveno, bohužel s mrazem přes noc nikdo nepočítal…

Nakonec ani má plavačka či Myšákův feeder nezaznamenaly žádný úspěch, a tak jsme odevzdali bodovací papíry prázdné. I přesto, že na startovní listině byla některá jména známá ze závodů v plavané, nebyla ulovena jediná ryba. Byl zde i jeden nejmenovaný vítěz populární soutěže AUTO NA HÁČKU, který díky rozhodnutí pořadatelů losovat všech 15 cen formou tomboly, vyhrál alespoň 1l láhev rumu. Vylosovali postupně 14 cen a na řadu přišla ta hlavní – živé sele. Po vylosování lístku jsem nahlédl prezidentovi závodu přes rameno a málem se zadusil soustem guláše, protože vylosované číslo bylo 17!!! Ptáte se na mou reakci? „Do pr…., co s tím budu dělat?“ pronesl jsem. Ale to už mi prezident závodu podával pravici a srdečně gratuloval. Čuník dostal jméno Vydra a byl odvezen do chlívku k prarodičům. Po zvolání Vydro, se z chléva vždy ozve slastné zachrochtání. 

Za AFTV Charles