Amateur Feeder Team    VYDRA

Úvodní stránka         Členové teamu        Oblíbené revíry         O feederech         Příhody a recenze         "Nej" úlovky AFTV

Obrázková galerie         Výsledkové Listiny        Závody       O našich prutech        Další odkazy        Rybářský obchod

Stránka     Příhody a recenze

Feeder – co nastražit na háček, radí Charles Hlaváček

Jednoho zářijového odpoledne jsem se vypravil jen tak s feederem na revír Sázava2. Přesné místo neprozradím, protože jej znám pouze já a pár místních domorodců. Právě dva takoví seděli asi 15 metrů proti proudu a okázale nastražovali „na srkačku“ vařenou kukuřici, kterou i vydatně krmili. Podobnou scenérii zde vídám často. Stále ti samí lidé, stejné nástrahy, nespočet pařáků kukuřice ve vodě, …“Berem jen kapry, ty ostatní bělice nám akorát otravují život“ , slýchám často. S tím, že pro tyto místní vydry existuje pouze kapr jsem se již smířil a vlastně se mne to ani zdaleka netýká, ale proč si pořád stěžují na dlouhé odpoledne u vody a žádné úlovky? Proč nezkusí jinou metodu, nástrahu? S touto věčně se vracející otázkou usedám a rybařím. Po třech hodinách pohodové relaxace a provětrání feedera ( 1 lín, 1 kapr, 4 podoustve a velké množství plotic a cejnů) odcházím spokojen, přičemž místní kukuřiční magnáti nezaznamenali žádnou aktivitu. Přitom by stačilo pouze vyzkoušet pár nástrah, najít tu pravou a pohodově si zachytat.

Účinnost nástrahy nespočívá pouze v intenzivním krmení, jak se někteří rybáři domnívají, ale i na ročním období a hlavně na aktivitě ryby samotné. Existuje nepřeberné množství nástrah, které můžeme použít a většina se dá  bez potíží obstarat. Přímo ve vodě či její blízkosti, doma v kuchyni, na louce nebo poli, méně aktivním lovcům postačí zahrádka, v rybářském obchodě, obchodě se zeleninou…. Stačí jen vytipovat tu správnou.

 Nástrahy dělíme podle jejich původu do tří základních skupin: 

Přirozené nástrahy, nástrahy umělé a nástrahy připravované (z přírodních surovin).

Slovo feeder pochází z anglické terminologie, dá se doslovně přeložit jako „krmič“, nebo také poněkud volněji a přirozeněji „prut s chvějivou špicí“. Osobně dávám přednost druhému názvu, protože ne vždy musíme nutně při lovu s feederem použít na udici krmítko a krmení jako takové rovněž. Pro nezasvěcené příznivce položené uvádím, že chvějivá špice signalizuje záběr namísto jakéhokoli jiného čihátka. Tato metoda je prokazatelně daleko jemnější a účinnější, ale to již bylo samozřejmě mnohokrát řečeno. Můžeme jej úspěšně využít i k lovu přívlačí, ale vzhledem k původnímu vysvětlení významu tohoto prutu se raději věnujeme jeho použití na položenou, nebudeme tedy hovořit o nástrahách umělých, používaných zpravidla při přívlači.

Přirozené nástrahy:

Nejúčinnější bývají zpravidla nástrahy, které jsou součástí přirozené potravy ryby. Jedná se hlavně o drobné vodní živočichy či rostlinstvo (tzv. „řasy“ či bahýnko jsou pod jezem takřka nepřekonatelné). Velmi vděčnými celoročními nástrahami jsou rousnice a hnojné žížaly. Tyto univerzální nástrahy získáme snadno z kompostu, zetlelého listí nebo v uleželém koňském hnoji. Dají se na ně zlákat ryby kaprovité a samozřejmě hltaví okouni a ježdíci. Větší jedinci zejména čeledi kaprovité zvládnou spolknout najednou celou žížalu, kdežto menší ryby vezmou raději zavděk žížaly poloviční. Při nastražování musíme dbát na správnou velikost háčku: rousnice napichujeme dle jejich velikosti na háčky velikosti č.2-5, hnojné žížaly servírujeme na háčcích č.4-9. Při lovu v noci s feederovým prutem opatřeným na špičce svítící tyčinkou (uchycenou do spec. držáku prodejného v obchodě s rybářskými potřebami nebo stačí lepící páska) se mi výborně osvědčil chomáč hnojných žížal nastražených na háčku č.4. Zejména v období tření bílé ryby (hlavně cejna), kdy úhoři požírají tyto jikry, použijeme jednoduchou sestavu: háček č.4, 30cm návazec, ventilková gumička a 7g olůvko. Protože je úhoř nevyzpytatelný, použijeme vlasec o průměru 18mm. Nesekám při prvním ohnutí špičky, počkáme až nástrahu trošku polkne a zasekneme až po přibližně čtvrtém záběru. Oba druhy žížal můžeme také úspěšně kombinovat.

Běžný způsob nastražení žížaly (vlevo), při lovu úhořů můžeme   

 použít verzi s bročkem, znemožňujícím strhnutí žížaly úhořem

Další nástrahou jenž se v současné době těšíveliké oblibě jsou larvy a kukly much masařek. Valná většina ryb touto lahůdkou často neopovrhne. Tzv. masné červy zakoupíme v obchodě s rybářskými potřebami v přirozené bílé nebo obarvené. Někdo může namítnout, že barvení je zbytečné, vždyť přirozená barva červů musí být přece pro rybu zákonitě lákavější. Ale pohleďme na revíry, kde se bílí červi stali trhákem, prostě zaručenou nástrahou. Každý zde lovil právě na ně, až rybí osazenstvo vykutálené rybáře prohlédlo a přestalo tento druh potravy přijímat. Lovící začali nedlouho potom používat červi obarvené a stali se opět úspěšnými. Přitom stačilo jen trochu pozměnit nástrahu. Na takovémto revíru můžeme chytat i na kukly. Čím jsou červi zakuklení, tím získávají tmavší odstín ( i zápach ) a stávají se lehčími. Na stojaté vodě je použijeme na ryby typu plotice, které se pohybují v celém spektru vodního sloupce. Proto nevyhazujte s odporem zakuklené červi, které jste zapomněli dáti do ledničky – dají se stále dobře zužitkovat. Červa nastražíme na háček velikosti č.10-18, tak, že propíchneme jeho tlustší část (jen za kousek) a necháme hrot koukat. Postupujeme pokud možno jemně, aby nám červík zůstal co nejdéle naživu a svou aktivitou lákal ryby. Můžeme nastražit i více červů, v případě kukel raději vždy pouze jednu. Ty nastražujeme vpichem háčku stejné velikosti do tlustšího konce a háček schováme dovnitř.

Larvy chrostíků (neboli rákosníci) používají spíše plavačkáři, ale v proudné vodě se dnem posetým kamením, kde se dá lovit s feederem, jsou také výtečnou nástrahou. Najdeme je většinou pod kameny, dřevy a naplaveninami v bezprostřední blízkosti jezu, protože jsou náročné na kyslík. Velikost háčků je stejná jako u červů.

Další živočišnou nástrahou je slimák. Jistá skupina rybářů se podobným nástrahám vyhýbá díky jejich „slizkosti“. Ale takový slimák nastražený v proudu na prutu s chvějivou špičkou je opravdovou tutovkou na velké tlouště, kteří většinou zabírají jediným táhlým škubnutím, jenž nikdo z nás prostě nemůže přehlédnout. V kalné vodě na ně chytáme i úhoře.

Larvy pakomárů alias patentky můžeme úspěšně použít v podzimním a zimním období, kdy ryby přijímají potravy méně a po menších soustech. Jsou poměrně útlé, proto je nastražujeme na tenké háčky velikosti č.16-20.

Připravované nástrahy:

Většinou z nich jsou běžné potraviny, které sami jíme a předkládáme-li je rybám, dají se na ně dobře zlákat i přesto, že netvoří běžnou složku jejich denní stravy. Podívejme se tedy na nejběžnější a nejpoužívanější z nich. Například jen takový chléb můžeme nastražit hned na několik způsobů. Škubánky, kůrku na hladinu, uhnětenou kuličku nebo „střídku“ z měkkého chleba. Střídku namačkáme na háček (velikost dle úvahy a objemu střídky) z obou stran. Ve vodě vytvoří jakýsi chomáček vaty.

Ke chlebu patří i ostatní pečivo – pařená houska nebo rohlík. Na pařáčku v kastrolu s vodu pečivo spaříme a poté smáčkneme jemně mezi dvěma prkénky a rozkrájíme na kostičky. Nesmíme tlačit moc, jsou lepší nadýchanější kostičky, chovající se jako střídka chleba.Uzavřené v mikrotenovém pytlíku nám vydrží čerstvé.

Uvařená brambora je zaručenou nástrahou na kaprovité ryby a lze účinně použít i jako krmení. Zakrmení je v tomto případě nutností (stejně jako u hrachu, kukuřice a ostatních luštěnin), nejsou tedy dobře využitelné při jednorázovém lovu. Brambory většinou krájíme na kostičky, i když v praxi se ukazuje, že nedefinovatelným tvarům dávají ryby přednost. Používáme háčky č.6 na kapry, č.8 na bílé ryby. Stejně jako zemák se chová a používá i vařená mrkev.

Obilky vařené kukuřice, hrachu či fazole mají uvařené tuhou slupku umožňující daleké hody. Tyto nástrahy používám a propaguji nerad, protože spousta rybářů loví na tvrdé, nedovařené luštěniny. Co horšího, velmi intenzivně s nimi krmí. Proto jsou lepší a hlavně bezpracně získané luštěniny sterilované.

Na cejny, plotice a jim podobné můžeme použít vařenou rýži, pšenici nebo v poslední době hojně používaná konopná semínka. Musí se však uvařit opravdu důkladně do měkka!

Vařené kroupy jsou osvědčené na cejny. Nastražujeme 2 nebo 3 kroupy na oblé háčky č.6-8. Kroupy musí být měkké, ale pozor! Nesmíme je rozvařit na kaši! Proto vaříme pomalu „na mírném ohni“ a potom je rychle scedíme a vysypeme na pekáč, kde necháme kroupy vychladnout.

Sýr je výtečný v létě na parmy a tlouště, výhodou je, že se může použít v podobě v jakém jsme jej získali v obchodě. Na tekoucí vodě použijeme žluté typu eidam i tavené, na stojaté vodě raději pouze měkčí – tavené. Ne všechny sýry jsou vhodné. Podmínkou je dobré napichování, ale nesmí bránit proniknutí hrotu háčku při záseku.

Vysokoproteinové nástrahy neboli „boilies“ seženeme v mnoha velikostech i příchutích. Musíme na ně bohužel ryby naučit a intenzivně několik dní krmit na jednom místě a sedět dlouho s očekáváním záběru. To ale již není klasický účel feederu, kdy počítáme s častými záběry a úlovky.

Pár tipů a triků na závěr:

Rozhodně nepokládejme za zbytečnou úpravu nástrahy. Musí být ve správném množství a musí vypadat přirozeně. Nesmíme si myslet, že stačí schovat háček do nástrahy a máme vyhráno! Tyto pravidla platí hlavně u živých (snažíme se zachovat tvar těla) a rostlinných nástrah. Dědečkova vyprávění, že na velkého kapra půlku brambory, protože má hubu jak půllitr, můžete s klidným svědomím zapomenout. Velikost podané nástrahy by měla být přiměřená velikosti tlamky lovené ryby a raději ještě menší, jelikož nasycená ryba raději spolkne menší sousto.

Nástrahu kontrolujeme a po čase měníme, poněvadž ztrácí tvar, vůni, přirozenou barvu,.. a tím i svou účinnost. S feederem není problém často manipulovat, proto se snažíme měnit obsah háčku po každém záběru. Z těstovin používám kolínka. Čím menší, tím lepší. Vaříme je 8-10minut nebo dle návodu. Používáme-li krmnou směs zakoupenou v obchodě, obalíme v ní pro lepší atraktivitu i kolínka. Jiným tipem je vaření kolínek s několika semínky anýzu a poté těstoviny obalené ve strouhance. Důležitou roli hraje i roční období. Na zimu živé nástrahy malé velikosti a intenzivně kontrastující, aby rybu upoutali, dá se říci „kořeněné“. V létě naopak více a větší kousky se sladkou příchutí. Na začátku sezóny mají ryby rády slané. Zkuste posolit střídku chleba a sami poznáte účinek.

Závěrem bych chtěl všem čtenářům udělit radu nejdůležitější. Nelovte stále na jednu nástrahu, snažte se je střídat, protože žádná není univerzální.

 Za AFTV Charles